Konec srandy, jdeme učit
Ráno lilo jako z konve, vstávat se nám ani trochu nechtělo, ale slíbily jsme, že budeme učit, a tak jsme se přemohly a vstaly. Pro Mexičany je ale vytrvalý déšť důvod pro setrvání v posteli, a tak jsme se na naší první hodině na faře kostela San Jeronimo sešly jen se čtyřmi studenty a Imeldou. Ta nás uklidňovala, že jestli nám bude příště počasí přát, určitě na další hodinu (čtvrtek) přijde více lidí. Ve čtvrtek bylo polojasno až oblačno, rychlost větru vyhovující, bio zátěž příznivá, takže se nás opravdu sešlo víc a my jsme mohly i této skupině předvést naše pedagogické schopnosti a naší skvělou angličtinu – hlavně Matě chválili přízvuk (a úroveň její angličtiny označovali za úroveň rodilého mluvčího), ale ona má strach, že jí stejně brzo prokouknou.
Takže na konci týdne jsme měly dvě fungující skupiny dospělých a na obzoru se rýsující skupinu dětí, a tak jsme v klidu odjely na víkend do Veracruzu..ale o tom až příště.
Daniela Hrušková
Papantla, Voladoři a El Tajín
Cestu do Papantly jsme původně plánovaly na předminulý víkend, ale plány nám narušil Ernesto (hurikán, který se přehnal přes Yucatán a na sever cestoval dál přes Veracruz.) Tak jsme cestu o týden odložily, ale pak se stejně během 4-hodinové cesty autobusem děsily, že si Ernesto oblíbil Mexiko stejně jako my a nehodlá ho opustit. Celý pátek totiž lilo jako z konve...Papantlu jsme tedy první odpoledne prozkoumávaly v děsti. Za ty dva měsíce jsme už zmexičtěly a odvykly používání děstníků (svou roli hrálo i to, že jsme žádný neměly a v pláštěnkách jsme strašit nechtěly.)
Daniela Hrušková
Xalapa nebo taky Jalapa
Xalapa je hlavní město státu Veracruz, název města je čte "chalapa" a podle toho jsou pojmenované i slavné papričky jalapeños. Ve státě Veracruz už přes měsíc bydlíme a co chvíli kolem po silnici jezdí auta se zakuklenými vojáky na korbě, kteří v rukou drží samopaly. Včera jsme dokonce potkali menší kolonu takových aut a jedno mělo na střeše normálně kulomet! Naše původní doměnka, že jedeme do státu, který je od hranice s USA celkem daleko, takže je relativně klidný, byla mylná. Veracruz je naopak jeden z nejnebezpečnějších států Mexika, jeho největší město je totiž nejvýznamnějším přístavem země, kudy se dají pašovat všelijaké srandy...
Daniela Hrušková
Muzeum kávy a přestřelka
V pondělí a ve středu večer učíme pár kilometrů od Coatepecu v muzeu kávy v komunitě El Grande. A aby předávání informací nebylo jednostranné, jednoho dne jsme si od jedné z našich studentek vyžádaly výklad s prohlídkou muzea. A tak se potvrdilo naše podezření, že kafe neroste na policích v supermarketu..
Daniela Hrušková
Fiesta v Xicu
Ať přijedete do Mexika v jakoukoli dobu, určitě se vám podaří zažít nějakou fiestu. My jsme měly to štěstí, že během celého července ve vesničce Xico probíhají oslavy svaté Máří Magdaleny, jejíž kostel stojí v centru vsi (ves je velká asi jako menší české město, má 30 000 obyvatel). Na fiestu se sjíždějí lidé nejen z okolí, ale i z 5 hodin cesty vzdáleného hlavního města.
Daniela Hrušková
Zimpizahua a děti
Další týden jsme začaly učit kromě dvou kurzů dospělých i děti. Dětský kurz byl domluven na každý den od pondělí do čtvrtka na hodinu a půl na haciendě Zimpizahua. Zimpizahua je vesnička asi 3 kmza Coatepecem. Na haciendách dříve žili patroni (u nás bychom je asi nazvali velkostatkáři), kteří na svých pozemcích zaměstnávali v podstatě celou vesnici. Dnes v haciendě Zimpizahua žije rodina majitele a provozují tam restauraci a hotel (kdo by náhodou hledal ubytování v okolí Coatepecu http://www.haciendazimpizahua.com/)
Daniela Hrušková
Vedro ve Veracruzu
Za první odučený týden jsme se odměnily výletem do nejvýznamějšího mexického přístavu Veracruzu, který založil Hernán Cortés v roce 1519 (vůbec první město založené Evropany v kontinentální Americe.) Cestou jsme se ještě zastavily ve vesničce La Antigua, kde stojí Cortézův dům, respektive jeho zřícenina, kterou drží pohromadě už jen kořeny stromů ceiba.
Daniela Hrušková
Vodopády Texolo a de la Monja
V neděli (8.7.) jsme vyjeli s Imeldou autem do Xica prozkoumat jí navrhovanou eko-stezku k vodopádům Cascada de Texolo a Cascada dela Monja(čti moncha, ne moucha ale jeptiška). Navrhuje celkem 6 různých eko-stezek, které by Mujeres Productivas nabízely turistům.
Daniela Hrušková
Jak Mexičani bojovali s karmou
Bylo nebylo...když jsme ještě bydlívaly za devatero horami a devatero řekami přesněji řečeno na okraji Coatepecu v chatičce La Cabaña del Tío Yeyo, vodu na mytí nám (ne)ohřívala karma..
Daniela Hrušková
Čekání na studenty
Jelikož náš návrat z Cosautlánu do Coatepecu změnil celou situaci, bylo potřeba zajistit v současném působišti stálé bydlení a hlavně kurzy angličtiny. Hned po návratu z Cosautlánu jsme zasedli s Imeldou a Hectorem, stejně jako každý den potom, a brainstormovali co teď..
Daniela Hrušková
Přesuny Mexico City - Xalapa - Coatepec - Cosautlan - Coatepec
Nový týden jsme začaly přesunem z Mexico City do hlavního města státu Veracruz Xalapy (čte se to chalapa a občas píše taky Jalapa a jsou podle toho pojmenované pálivé papričky jalapeños.) A jelikož Estela pojala péči o nás velice zodpovědně, rozhodla se poslat nás tím nejlepším autobusem (samozřejmě taky nejdražším) a přestože nás znala jen tři dny, půjčila nám na lístky peníze, protože terminál z neznámého důvodu odmítal přijmout naše karty..
Daniela Hrušková
Víkend v Tepoztlánu
Tepoztlán nás hned první noc uvítal šílenou bouřkou, kterou dokonce i někteří domorodci nazvali největší bouřkou vůbec. Déšť pokračoval i během celého dopoledne, kdy měla na zahradě začít oslava, všichni ale stále stejně usilovně pokračovali v jejích přípravách. Stále jsme čekali na povel, že se oslava přesouvá dovnitř nebo dokonce ruší..
Daniela Hrušková
Přílet do Mexico City
Ve čtvrtek 28. 6. jsem po poledni nasedla do letadla směr Madrid, kde jsem si poseděla čekajíce na spoj do Mexico City příjemných sedm hodin. Po půlnoci jsem konečně dosedla na sedadlo, zatáhla roletu okýnka s tím, že nechci, aby mě za pár hodin vzbudilo vycházející slunce a konečně usnula. Vzbudila jsem se asi po 9 hodinách (let trval celkem 12 hodin) a divila se, jaktože je venku pořád tma jak v pytli. Jaksi mi nedošlo, že letím "proti směru hodinových ručiček", tedy že v Mexiku je o 7 hodin méně. Když jsem se konečně vypotácela z letadla, prodrala imigrací a prošla výdejem zavazadel (na pásu dokonce jezdily i dvě přepravky se štěkajícími psíky), seznámila jsem se s na mě čekající Estelou (spolupracovnicí United Vision.) S ní jsem strávila celý den vyčkávajíce příjezdu Mati (té paní, co mě přivedla na svět, aby se mnou o pár let později mohla začít cestovat). Celý den jsem se odhodlaně snažila neusnout, ne že by Estela byla nezáživnou společnicí, ale přece jen jsem byla vzhůru cca od 3 hodin ráno našeho času a 24 předchozích hodin strávených na letištích a v letadlech mě udolalo. Asi hodinu před předpokládaným příletem Matina letadla, jsme vyrazily autem na letiště Benito Juarez International, Mexico City bylo ale samozřejmě ucpané, jak je jeho zvykem asi od 6 ráno do 10 večer. Takže jsme na letiště dojeli asi o hodinu později. Já jsem měla úplně vybitý telefon, takže jsem nemohla zavolat, poslat zprávu ani píp a Maťa zase neumí ani píp španělsky. A tak jsem zmateně pobíhala sem tam podél výstupu pasažérů a pokoušela se se svými 158 cm v davu zahlédnout podobně vysokou Maťu. Mexičani navíc mají nejspíš ve zvyku své přilétající známé a rodinné příslušníky vítat na letišti v co nejhojnějším počtu, takže dav byl opravdu mnohohlavý a hlučný. Nakonec jsme se ale ve zdraví našly a mohly se rovnou z letiště vydat autem s Estelou, jejím synem a jeho slečnou do městečka Tepoztlan (stát Morelos) na oslavu 4. narozenin Estelina vnuka. Mimochodem Mexico City při pohledu z letadla kolem 5. ráno vypadá jako z úplně jiné planety. Ve městě žije asi 25 miliónů lidí, což nám trochu přiblíží jeho rozlohu. Nevím, jak to popsat, ale připomínalo vlnící se koberec světýlek. Žlutých, oranžových i bílých, různě silných a velkých světel rozlézajících se a tekoucích po kopcích mega-města. Možná to zní spíš technicky, ale pro mě to byla zcela snová krajina.
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 652x